Zpověď upíra
Zpověď upíra
Své rty každou noc v krvi smáčím,
svými zuby si oběti značím.
Měsíc - můj bledý přítel v tmách,
slunce - zákeřný a krutý vrah!
Bloudím staletími, skrývám se v temnotě,
mým útočištěm je vyhnanství ve věčné samotě.
Kříži a česnekem mi lidé hrozili,
dřevěným kůlem probodnouti se mě snažili.
Avšak já jsem chytrý, mou mysl zbystřil čas
a každou jejich lest prokoukl jsem v ráz.
Vaše lidské city jsou pro mě neznámé,
však zkus mě učit a nějak to dopadne.
Nauč mě dotýkat se, aniž bych rval a drásal,
nauč mě objímat, aniž bych ti kosti zlámal.
Nauč mě milovat, já to neumím,
dívám se do zrcadla a nic tam nevidím.
Jsem jen trochu jiný, avšak nemusíš se bát,
teď však musíš odejít, začínám mít HLAD...