MYSTERIUM

 Mirek Berka (český pianista, člen skupiny Olympic, 1944-1987)

 Prohrál úplně vše. V té chvíli cítil, že se mu zbořil svět. Po bohatství zůstanou jen dluhy, místo slávy mu hrozí vězení. S manželkou se rozloučí slovy, že na ni nikdy nezapomene a nikdy ji nepřestane milovat. Odejde z domova, ale na plánovaný koncert už nedorazí. Místo toho se vrátí do míst, kde v kartách prohrál svůj život. Ve sklepě sundá pásek a jeden konec připevní k trubkám. Na druhém konci si přichystá oprátku.

Vincent van Gogh (holandský malíř, 1853-1890)

 Již přes dva roky bojuje s duševní chorobou. V dobách klidu však horečně maluje. Naprosto vyčerpávajícím způsobem, často i dva obrazy denně. Píše dopis bratrovi, ale nechá jej nedopsaný. Ještě musí pracovat, bere malířské potřeby a běží do polí. Vezme si s sebou také revolver a v podvečer se v přírodě postřelí. Míří na srdce, ale střílí poněkud níž. Ještě se dovleče domů. Objeví ho v posteli. Ještě žije, necítí ani bolest. Prosí o dýmku a celou noc kouří. Druhý den přijede bratr, chce se pokusit o Vincentovu záchranu, ale malíř to odmítá: "Smutek bude stále trvat." Nazítří umírá v bratrově náručí.

 Ernest Hemingway (americký spisovatel, laureát Nobelovy ceny, 1897-1961)

 Trpká strádání posledních let. Nemoci těla - cukrovka, vysoký krevní tlak, cirhóza jater, ledviny. Také deprese a stále rychleji bující paranoia, marně léčená elektrošoky. Ale především tvůrčí krize, zhoubné vědomí toho, že už nedokáže nic kloudného napsat. A bez psaní nemůže žít. Ještě poslední zbytky života, dobrá večeře po návratu z cest, zpěv, spánek. A brzy ráno probuzení do dne, který má být další bezednou studnicí nicoty. Chvíle jasného rozumu, hledání síly a vůle. Pak už jen nabije svoji oblíbenou brokovnici a vystřelí.

 Bohumil Hrabal (český spisovatel, 1914-1997)

 Nezůstávala mu jen teskná samota. Okovy konce života byly chmurné a bezútěšné. Nejen "prázdný" byt bez duše a bez manželky v bohnickém paneláku. Ale především - neměl už proč žít. Miliony slov, tisíce myšlenek a obrazů, jež "hodil" na papír, již byly vytištěny. Nenacházel už nic nového. Už nepsal a život v nemocnici, kam ho odvezli s chronickou bolestí "těla", žádné vyhlídky neskýtal. Neustále opakoval zaříkávadla: "Všechno mě bolí. Pořád. A přátelé už odešli. Můj svět je pryč." Neměl jiné volby a byl rád, že ještě volit může. Skočil z okna.

Edward Kelley (alchymista Rudolfa II., 1555-1596)

 Podvedený císař vydá nový příkaz k zatčení a alchymista je odvezen na hrad Hněvín u mostu. Ve vězení prý může pracovat a přijímat návštěvy své rodiny. Snad zde dokončí svůj alchymistický spis mudrců Pojednání o kameni mudrců a pošle jej spolu s listem císaři. Stále tvrdí, že je nevinný. Rudolf však nařídí zpřísnění výslechů. Domnívá se, že Kelley stále neprozradil svá tajemství. O alchymistův život však bojuje také jeho rodina a přátelé. Při jedné z jeho návštěv snad domluví i čas a způsob útěku. Ale smůla Kelleyho neopouští ani tentokrát. Zlomí si nohu. V zoufalé a potupné situaci využije svých znalostí chemie a před dalším strádáním a ponižováním dává přednost jedu.

Jack London (americký spisovatel, 1897-1916)

 Jeden z nejslavnějších dobrodruhů a autor padesáti knih je již unaven. Napsal by ještě další knihy, ale neví proč. Uprostřed noci si vyndá zápisník a vypočítá smrtící dávku jedu - kombinaci morfia a atropinu. V některých věcech je až choulostivě pečlivý. Když ho ráno najde jeho sluha, je sice v bezvědomí, ale ještě žije. Přivolaný lékař se mu pokusí vypláchnout žaludek a aplikovat protijed. Ale London umí počítat a večer umírá.

Jan Palach (student historie, 1948-1969)

 Po mrazivém srpnu 1968 přichází krutá zima. Národ je deprimován, nemá sílu ke vzdoru. Národ, nikoliv jednotlivci. Student volí v Evropě nevídaný čin osobní angažovanosti. V dopise vládě, přátelům i novinářům požaduje svobodu tisku a zákaz šíření okupačního časopisu Zprávy. A varuje. On sám je pochodní číslo jedna. Pokud mocní jeho požadavky nesplní, přijdou další. Na dobře viditelném místě u kašny Národního muzea se polije benzínem a zapálí. Statečný protest zaměřený proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy končí tragicky. O tři dny později Jan Palach v nemocnici umírá.

Jakub Jan Ryba ( český učitel a skladatel, 1765-1815)

 Tam , na kraji lesa, napíše do knihy svého oblíbeného autora Seneky krkolomné věty: "Loučení od světa Jakuba Jana Ryby, rožmitálského učitele. Umírám proto, že se mi tento ošemetný země svět, to jest lidi, zošklivil. Bytosti všech věcí, duchu všech duchů, přijmi mého ducha nepřátelství falešných přátel z tíže mého v okršlek blaženosti. Má milá manželko, děkuji ti za tvou věrnost, starost, ochotu a lásku. Bůh ti to oplať. To jest líbám Tě i své milé dítky co nejsrdečněji, modlete se a těšte se." Břitvou si pak prořízne průdušnici a krční tepnu. Jeho nejmladšímu synkovi je pouhých pět let.

Jiří Schelinger (český zpěvák a skladatel, 1951-1981)

 Na duben vládne pěkné počasí. Po natáčení v bratislavské televizi jde se známými pít a neví, kdy přestat. Zdá se až moc veselý, snad je to alkoholem či marihuanou, ale možná jen nasazuje masku, aby nedal znát svoje vnitřní napětí. Je plný úzkosti a neklidu, musí si konečně zvolit, co s dalším životem. Jeho (poslední) cesta vede na starý most, kde má udělat věc, pro kterou se rozhodl už dávno předtím. Snad potřebuje kumpána - do vody totiž skočí dva: neznámý muž se zachytí bóje, ale zpěvák už nikdy nevyplave.

Virginia Woolfová ( anglická spisovatelka, 1882-1941)

 Bojovala s depresí už od dětství. Extravagantní britská spisovatelka vyzrála na své trvalé deprese jednoho deštivého březnového dne jednou provždy. V dopise na rozloučenou napsala: "Cítím s jistotou, že znovu blázním. Cítím, že těmi hroznými chvílemi nemůžeme znovu projít. Tentokrát to nepřekonám. Začínám slyšet hlasy a nemohu se soustředit. Proto udělám to, co se mi zdá jako nejlepší.." Poté si do kapes kabátu nasouká kameny a pomalu vkráčí do řeky za domem.

 Kurt Cobain (americký zpěvák a zakladatel skupiny Nirvana, 1967-1994)

 Zastřelil se v době, kdy byla jeho skupina na vrcholu slávy. O sebevraždu se pokusil už o rok dříve a jen ilegální injekce, kterou jeho heroinem předávkovanému tělu okamžitě dala jeho žena Courtney Love, mu zachránila život. Vybral si tedy postupnou zkázu heroinem, jímž bojoval s depresemi, chronickými bolestmi žaludku a pocitem méněcennosti. V dopise, jež napsal své ženě před posledním a úspěšným pokusem, se sám sebe ptal, proč si vlastně prostě jen neužívá? Nevěděl. Ačkoliv jeho kapela měnila svět rockové hudby a dcera Frances ho naplňovala radostí a pýchou, přiložil si brokovnici k hlavě. V dopise se rozloučil: "Frances a Courtney, budu u vašeho oltáře. Prosím, vydrž, Courtney, kvůli Frances, její život bude mnohem šťastnější beze mě. Miluju vás. Miluju vás."