MYSTERIUM

Způsoby sebevražd jsou stejně rozmanité, jako je rozmanitý život sám. Jejich statistické zpracování může hodně napovědět kdy a jak, ale jen málokdy odpoví na otázku proč. Málokdy nalezneme pouze jeden hlavní motiv a rozhodující příčinu, která vedla k sebevraždě. Může jít o krátkodobý výpadek, jakýsi zkrat, náhlé a emotivní rozhodnutí řešit vzniklou situaci suicidním činem. Zde však lze jen těžko rozlišit mezi mírou náhody, svobodnou aktivitou a psychickou poruchou, neboť i emotivní chování je vlastní lidskému jedinci, a není důvod se domnívat, proč by v lásce byly emoce normální a u sebezničujícího aktu ne. Existuje však pochopitelně i další skupina sebevrahů, kteří tak jednají s rozmyslem a racionálně, bez jakéhokoli psychického narušení vlastní osobnosti. Zastavme se u jednotlivých sebevražd.

 Anály soudního lékařství přinášejí četné zprávy o neuvěřitelných způsobech, jimiž se lidé sprovozují ze světa. Zachycují ojedinělé případy. Někdo se pokusí spáchat sebevraždu na cirkulárce, jiní lidé spolykají střepy skla, další se polijí benzinem a zapálí.

 Mnoho příběhů zaznamenává také tisková agentura. Život "chrlí" stovky sebevražd každý měsíc. Drtivá většina je stejná či podobná. Občas se ale vyskytne případ, který ukazuje na nevyčerpatelnou zásobu lidské fantazie.

 Například sedmapadesátiletá žena ukončila svůj život ve stanici metra Radlická společně se svým psem, s nímž skočila pod přijíždějící vlak. Jiný muž vlezl na kolejiště s předstihem, položil si hlavu na koleje a počkal, až mu ji projíždějící souprava rozdrtí.

 Další muž využil novinky - veřejné střelnice. Přišel si zastřílet , po zakoupení 17 ran jich 14 vystřílel na terč, aby vzápětí odešel na toaletu. Tam si přiložil pistoli ke spánku a zastřelil se.

 Často navazuje sebevražda bezprostředně na spáchaný trestný čin - především vraždu. Vrah, který zabíjí v afektu, může po činu prozřít, může si hrůznost vykonaného násilí uvědomit a může litovat (nebo se jen bojí trestu). A tak vzápětí skoncuje svůj život ( často sáhne po téže zbrani, kterou zabil svoji oběť). Mnohé případy jsou hrozivé - v jediném okamžiku přinesou děsivou tragédii - například hádka manželů vyústí ve vraždu - muž bere nůž, nejprve zabije manželku a hned poté desetiletou dcerku. Vzápětí sám ukončí svůj život.

 Jindy potřebuje čas - sebevraždu pak spáchá po odsouzení. Někteří z vrahů dokonce přiznají, že by uvítali trest smrti. Příkladem může být vrah desetileté dívenky, který byl za svůj brutální čin odsouzen k doživotnímu vězení. Sám vrah se k činu doznal a na otázku soudce, jaký trest by přijal, odpověděl: "Smrt." Tři týdny po svém odsouzení se v cele mírovské věznice oběsil na opasku.

Zvláštní kapitolu české sebevražedné scény tvoří pražský Nuselský most, který dostal chmurnou přezdívku Most sebevrahů. Od konce roku 1973, kdy byl zprovozněn, překročil počet obětí dvě stovky (přesný počet však neexistuje). Sebevrazi skákali z výšky více než 40 metrů, která nabízela téměř stoprocentní jistotu, že pád nepřežijí. Až roku 1991 bylo nainstalováno bezpečnostní pletivo, které počet sebevrahů snížilo.