Hrad Houska
Renesančně přestavěný raně gotický hrad Houska leží ve východní části Kokořínských lesů 47 km severně od Prahy, v katastrálním území Houska obce Blatce. Nechal jej vystavět Přemysl Otakar II.jako významný královský hrad, ale záhy přešel do šlechtického majetku, v němž zůstal až do roku 1924. Houska dodnes patří k nejlépe dochovaným hradům Přemysla Otakara II. a je chráněn jako kulturní pamtáka ČR.
Pověsti
Podle legendy byl hrad zbudován na skále, ve které vedla průrva až do pekla. Peklem můžeme rozumět v podstatě cokoli. Právě nad touto průrvou má stát hradní kaple. Další pověst popisuje působení švédských zběhů z třicetileté války, kteří odtud loupežili po okolí. Jejich vůdce pak myslivec zastřelil posvěcenou kulí a ten tu později strašíval. Podle jiné legendy se na Housce a v jejím okolí zjevuje postava v černé mnišské kápi, která nemá obličej a sleduje opovážlivce, kteří by chtěli Housku navštívit v noci nebo zde dokonce přenocovat.
Co se zde děje:
Snímky z hradních prostor jsou často zkažené, nebo se na nich nachází tajemné, mlžné, tmavé nebo naopak světlé objekty. V noci jsou prý na hradbách slyšet zvláštné zvuky podobné krokům. Zvláštné je, že stěny místní kaple jsou porostlé lišejníkem a neustále vlhké i za horkého léta, zatímco stěny sousedních místností jsou zcela suché. A mohou snad být pod kaplí rozsáhlé podzemní prostory, v nichž jsou umístěny kostry "nelidských" bytostí, jak se traduje? Indicií k řešení této pekelné záhady prý může být freska archanděla Michaela - symbolického bojovníka s temnými silami - na stěně kaple.
Tvar a umístění středověkého sídla je prý více než neobvyklé. Narozdíl od ostatních hradů, které jsou postaveny tak, aby se bránily proti nájezdníkům a obléhatelům zvenčí, je hrad Houska postaven tak, aby co nejlépe střežil cosi uvnitř hradeb. Souvisí to nějak s legendou, již roku 878 zaznamenal český kronikář Václav Hájek z Libočan. V ní se praví, že na místě dnešní Housky se nachází trhlina v zemi, z níž prý vylézají démoni snad ze samotného pekla a škodí místním obyvatelům. Na základě těchto skutečností uvažují současní čeští záhadologové Aleš Česal a Milan Doležal, že Houska sloužila jako jakási ochrana proti přístupu démonických bytostí na svět.
