Lilith
První žena Adamova a první upírka
První žena Adamova nebyla Eva ale Lilith. Bůh však k jejímu stvoření místo prachu použil jen odpad a špínu. Z jejího spojení s Adamem vzešel Asmodeus a spousta dalších démonů. Lilith však požadovala rovnoprávnost s Adamem a když ji nedostala, v hněvu ho opustila. Adam prosil Boha, aby mu Lilith pomohl najít a přivést zpět, Bůh proto vyslal 3 anděly: Sanviho, Sansanviho a Semangelafa, kteří měli Lilith vypátrat. Našli ji v blízkosti Rudého moře, kde se mezitím stala nevěstou místních démonů, se kterými se dopouštěla necudností a denně počala nespočet démonických dětí. Andělé jí sdělili Boží varování, že pokud se nevrátí, zemře 100 jejích dětí. Lilith se vzepřela a byla podle hrozby potrestána. V důsledku toho se z ní také stal zlý démon.
Tento mýtus o Lilith byl z Bible vyřazen , neboť vytváří nežádoucí obraz ženy, která touží být muži rovnoceným partnerem. Pasáž o stvoření Evy z Adamova žebra je v Bibli zachována, protože poukazuje na ženinu spjatost a zároveň i podřízenost muži - ale jen do určité míry. Legenda říká, že oním hadem, který svedl Evu k dědičnému hříchu, byla právě Lilith, aby se pomstila.
Podle pověstí se Lilith po svém útěku z Edenu a po trestu, který jí byl uložen, začala mstít. Brala si k sobě novorozence, či ve snech sváděla muže a pak je připravila o rozum nebo zabila. Musela však 3 andělům slíbit, že pokud uvidí amulety s jejich jmény nebo podobou, nechá své oběti napokoji.
Až do 18. století se v mnoha kulturách nastávající matky a malé děti proti Lilith chránily různými amulety např.: se jmény 3 andělů nebo takovými nápisy jako "Odstup Lilith" nebo "Adame, Evo, pryč s Lilith".
Muži, kteří odcházeli za prací v noci, věřili, že pokud se nebudou chránit zaklínadly, svede je Lilith.
Lilith se také účastnila krvavých nočních výprav pořádanými succuby, ženskými démony, kteří se s ní setkávali u "hory temnot" a skotačili s jejím démonickým milencem Samaelem, jehož jméno znamená "pohroma".
Kromě židovského folklóru se Lilith objevuje v íránských, babylonských, mexických, řeckých, arabských, anglických, německých, orientálních a severoamerických legendách. Někdy je dokonce ztotožňována s jinými mýtickými postavami např. s královnou ze Sáby.
Ve středověkém evropském umění je často zpodobňována jako Satanova manželka, konkubína nebo babička. V 17. století byla zobrazována v podobě sovy pálené, která ve dne neviděla a která sála krevmalých dětí nebo koz.